Dnešní den nelze popsat jinak než jako nádherný. Slunce, žádný vítr, krásně upravená sjezdovka, na které jsme byli celý den sami. Sjezdovku máme ani ne půl kilometru od chaty. Lyže nám naložil majitel našeho hotýlku do rolby a dovezl až k vleku, takže jsme se ani nenadřeli s jejich přenášením. Vyjeli jsme poprvé nahoru a otevřely se nám nádherné výhledy na okolní krkonošské kopce s dominující Černou horou. Lyžování začalo „nepopulárním“ nácvikem a „poučováním“, jak zlepšit náš lyžařský styl a techniku oblouku. Po úvodní půlhodince společného cvičení jsme pak pokračovali ve třech družstvech, do kterých jsme se rozdělili podle úrovně aktuálních lyžařských dovedností. Volného ježdění jsme se ale nakonec také dočkali a vskutku si to dnes užili. Před večeří a setměním jsme ještě stihli vyzkoušet saně na svahu pod hotelem. Byl to tedy pořádný frkot. Večer jsme věnovali historii lyžařství v naší vlasti a zakončili ho filmovou projekcí Poslední závod.