Informační měsíčník Masarykovy ZŠ Železnice, šk. rok 2009 – 2010, č. 3. prosinec 2009,
redakce Mgr. Jaroslav Vávra
Připravujeme: Na vánoční koncert „Hvězdička betlémská“, který se uskuteční v úterý 8. prosince v Kulturním domě Jičín, odjedou žáci 1.-3. ročníku se svými třídními učiteli. Odjezd v 7,35 hod., návrat linkovým autobusem v 10,40 hod.
Vánoční jarmark ZŠ Železnice se bude konat v úterý 8. prosince 2009 od 14,30 hod. do 15,30 hod. na náměstí v Železnici. Zahájí ho děti vánočními koledami. Těšíme se na vaši návštěvu.
9. prosince (středa), volba povolání: 8. a 9. roč. odjede autobusem ve 12,45 hod. na exkurzi do jičínského Continentalu (ped. doprovod Mgr. J. Kmošek, Mgr. H. Bímová), akce je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Týž den peče ve škole Mgr. Zuzana Oborníková s 5. třídou cukroví.
14. prosince (pondělí) se uskuteční 2. vyučovací hodinu (od 8,40 hod.) vánoční besídka 1. ročníku v MŠ Sluníčko
(Mgr. Radana Zubatá).
Štědrej den v Krkonoších, vánoční hru se zpěvy z Krkonoš, sehrají žáci 1. – 5. ročníku na ranči Na Kamenci ve čtvrtek 17. prosince 2009 od 17 hodin. Premiéru bude mít ten den také nová verze operky Sněhurka. Obě hry chtějí pohladit srdce diváků před blížícími se Vánocemi. Obracím se na rodiče s žádostí o odvoz dětí na ranč. Ochotní rodiče nechť mi napíší krátký lístek. Musíme odjet v 15 hod. Na Kamenci by měla vládnout pohoda, proto každý dobrý nápad vítám (vzít s sebou cukroví apod.). Mělo by nám být společně ten den hezky.
Instrukce pro děti a jejich rodiče:
a) Oblečení dětí na Štědrej den v Krkonoších: Třeba vycházet z toho, že se nalézáme v hloubi 19. století. Děti by měly mít velmi prosté vesnické oblečení – děvčata šátky, vlněné babičkovské šály, boty – nejlépe kotníčkové – na šněrování nebo „bagančata“ (ony byly rády, že vůbec nějaké boty měly), vítány jsou staré kabátky, hochům sluší obnošené klobouky, na školní scénu by děvčata mohla mít zástěrky, jupky, dětské punčocháče u malých dětí vítány. Kuchařka by měla mít nějaký bílý čepec, zástěru a vařečku, ponocná zástěru, šátek, hůl, rozšmajdané bačkory, selka blůzu s naducanými rukávy.
b) Na Sněhurku: Trpaslíci budou potřebovat dětské lopatky (něco jim dáme i ve škole) a kutací náčiní. Opatří si „křemílkovské“ čepice, kalhoty mohou mít těsně pod kolena, šle jsou ve stylu. Lesní zvířátka, to nechávám plně na fantazii dětí a jejich rodičů. Těším se na oblečení yettiho. Královna oblečení má, ona i princ nezapomenou na korunku.
c) Protože hraji Štědrej den v Krkonoších také s dětmi ze Studence (zpívají děti Základní umělecké školy Jilemnice), ale mám jich málo, obrátím se možná pouze na 4-5 žáků naší školy, s jejichž rodiči se včas spojím, aby nám v pátek 18. prosince vypomohli na Benefičním koncertě ZUŠ Jilemnice, jehož vstupné je věnováno na dětskou onkologii, léčení dětí, které onemocní rakovinou, nemocnice v Praze – Motole. Začátek koncertu je v 18 hod. Do Železnice se vrátíme nejpozději kolem 21. hodiny. Zkoušet na jevišti Kulturního domu Jilm v Jilemnici však začneme už v 16 hod., děti musí odjet ze Železnice v 15 hod. Moc by mi pomohlo, kdyby se našel obětavý rodič (obětaví rodiče), který (kteří) by děti odvezl (odvezli). Občerstvení dětem zajistím. Pomoci bych pak na obě hry potřeboval také 21. prosince, kdy budeme hrát od 9 hod. ve Studenci. Od železnické školy musíme odjet už v 7 hod., abychom se mohli alespoň trochu v klidu na představení připravit. Do Železnice se vrátíme kolem 13 hodin. Finanční prostředky na zaplacení benzinu určitě seženeme.
18.prosince (pátek): Třídy 1. – 5. ročníku jsou celý den se svými třídními učiteli, konec výuky po 4. vyučovací hodině. Režim tohoto dne na 2. stupni bude ještě upřesněn, výuka mu končí po 5. vyučovací hodině.
Uskutečnilo se: Ve čtvrtek 3. prosince navštívili školu pekelníci, Mikuláš a nechyběl ani anděl. Inu, pozdvižení bylo na škole pořádné, to si dokážete představit.
Čertíky a Mikuláši se to hemžilo ve 2. třídě dne 4. prosince.
Vážení rodiče a přátelé Masarykovy základní školy,
zanedlouho končí další kalendářní rok. Rozhodně nebyl jednoduchý pro nikoho z nás. Jsme konfrontováni s ekonomickou krizí, kterou zažila většina z nás poprvé. Média na nás chrlí jednu „strašidelnou“ zprávu za druhou. V takové době je obzvlášť důležité zachovat si klidnou mysl, pozitivní přístup ke světu, sílu čerpat z rodinné pohody, z úspěchů našich dětí, chránit si své zdraví, neboť to si za peníze nekoupíme. A s pokorou se co nejvíce vracet k přírodě, která nás ohromuje svým nekonečným koloběhem plným obdivuhodné rozmanitosti. Věřím společně s vámi, že nový rok prožijeme ve zdraví a obklopeni lidmi, kteří nás mají rádi a my máme rádi je. Na spolupráci v příštím roce se těší
Zlata Kobrlová
Ještě k projekci filmu Síla lidskosti
Film „Nicholas Winton – Síla lidskosti“ režiséra Matěje Mináče získal jako první český film cenu Internacional EMMY AWARD za nejlepší zahraniční dokument od americké televizní a filmové akademie (obdoba Oskara v oblasti hraných filmů), dále pak velké množství cen hlavně od dětských diváků a porot na filmových festivalech v různých zemích světa, jichž se zúčastnil a odkud si vždy odnesl vítězné ceny. Příběh pojednává o iniciativě jednoho mladého člověka, který v roce 1939 zachránil před jistou smrtí 669 českých a slovenských dětí. Sir Winton vypravil osm vlakových souprav s dětmi z okupované Prahy do Londýna. To je pro naši dobu důležité poselství a jedinečné vyjádření, jak čelit „společenskému zlu“ na osobní úrovni spolu s odsouzením jakýchkoliv rasistických nálad a předsudků, které jsou někdy až moc blízké naší dnešní mladé generaci. Dokumenty jsou velmi důležité a pravdivé pohledy na II. světovou válku a dění, které následovalo po ní. O těchto obdobích má naše mládež často velmi zkreslenou a nedokonalou představu díky různým „pohádkám“ některých našich tzv. politiků.
Ještě v dnešní době žije přes 600 „Wintonových dětí“ a z tohoto počtu cca 370 z nich ví, kdo je zachránil. Ostatní žijí po celém světě, samozřejmě i na území Čech a Moravy a dosud nevědí, komu vděčí za svůj život. Autoři vzdělávacího projektu „Loterie života“ apelují na naši mládež, aby nejen osobním přístupem, ale hlavně pomocí internetu pomáhala najít další „Wintonovy děti“ jak u nás, tak po celém světě. Upravený propagační text k filmu
Když jsme společně s 2. stupněm tento film viděli, myslím, že mnohé děti byly opravdu dojaty. A to není málo… Teď před Vánocemi bychom si měli zvlášť ostře uvědomit, že také my můžeme účinně pomáhat, třebaže si myslíme, že to nejde. Proto věřím, že se alespoň některé děti zúčastní charitativního (benefičního) koncertu v Jilemnici i vystoupení pro děti ve Studenci. Samozřejmě, potěšit návštěvníky Na Kamenci, to je pro nás klíčové, obzvlášť když mezi nimi budou četní rodiče. J. Vávra